|
|
Vliv kombinace biouhlu a zinečnatých nanočástic na rostliny kukuřice seté kultivovaných v in vitro podmínkách
Szomolaiová, Erika
Kombinovaná aplikace nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs) a biouhlí by mohla být jedním ze slibných nástrojů pro zvýšení životaschopnosti rostlin a zmírnění široké škály stresových faktorů působících na kulturní plodiny. Pro ověření účinku různých koncentrací ZnO NPs (0, 50, 100 a 1000 mg/l), biouhlí i jejich kombinace na rostliny kukuřice seté (Zea mays L.) byl proveden in vitro experiment. Schopnost příjmu zinku rostlinným organismem z formy zinočnatých NPs, stejně jako možný vliv biouhlí na příjem a akumulaci zinku, byla vyhodnocena pomocí atomové absorpční spektrometrie. V tomto experimentu byla zjištěna pozitivní závislost mezi koncentrací ZnO NPs a obsahem zinku v nadzemní části rostlin, přičemž tento vztah nebyl ovlivněn přítomností biouhlí. Fyziologický stav rostlin byl hodnocen pomocí spektrofotometrických analýz stanovení fotosyntetických pigmentů a sekundárních metabolitů. Nejvýraznější vliv aplikace ZnO NPs a biouhlí byl pozorován u obsahu polyfenolických látek, jejichž obsah se zvyšoval přímo úměrně s koncentrací aplikovaných ZnO NPs. Naopak přítomnost biocharu způsobila významné snížení (p < 0,05) obsahu polyfenolických látek.
|
|
|
Ambrosiové hálky - přehlížený model evoluce houbového farmaření
Zelinková, Barbora ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Ambrosiové hálky jsou unikátním typem hálek hmyzu z čeledě bejlomorkovitých. Jejich sdružení s houbovým symbiontem, který vytváří uvnitř hálky ambrosiovou vrstvu mycelia, je jedinečná a připomíná houbové farmaření u jiných skupin hmyzu. Doposud nebylo provedeno mnoho výzkumů na jednotlivé komponenty ambrosiových hálek: hálkotvorný hmyz, symbiotickou houbu a hostitelskou rostlinu. Tato práce poskytuje náhled na houbové farmaření, popis hálkotvorného hmyzu a hub ambrosiových hálek, charakteristiku houbových sekundárních metabolitů, a přehled mechanismů jednotlivých složek a jejich vliv na iniciaci hálky a vztahy mezi nimi. Práce dává do souvislostí dlouho známé i nově získané informace o vzájemných interakcích a ukazuje, že doposud přijímané funkce nejsou přesné a každá složka ambrosiové hálky se částečně podílí na její tvorbě. Klíčová slova: ambrosiové hálky, nutritivní mycelium, houbové farmaření, hostitelská speciace, druhová diverzita, fyto-mykofagie, trofické interakce, bejlomorkovití, Cecidomyiidae, Botryosphaeria dothidea, sekundární metabolity
|
|
|
Sekundární metabolity mechorostů
Štěpán, Michal ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Mechorosty jsou velmi starou skupinou rostlin, které je připisováno prvenství při přechodu rostlin na souš. Aby tento přechod rostlin na souš byl možný, bylo zapotřebí, aby vyvinuly strategie v boji proti různým vnějším faktorů prostředí. A těmito prostředky, pro účinný boj proti boji na souši, jsou různé sekundární metabolity. Je samozřejmé, že tímto vývoj různých ochranných mechanismů neskončil. V podmínkách, v kterých žijí mechy, je zapotřebí bojovat proti různým houbám a bakteriím. V boji s těmito organismy samozřejmě využívají také různých sekundárních metabolitů. Sekundární metabolity mechorostů jsou velice zajímavým a málo prozkoumaným odvětvím. V této práci jsou zahrnuty informace týkající se sekundárních metabolitů mechorostů a jejich analýzy a také možnosti využití izolovaných sekundárních metabolitů. Jsou zde zahrnuty jak začátky výzkumu sekundárních metabolitů od jednoho z prvních izolovaných terpenů, kterým byl marchantin u Marchantia polymorpha, až po dnešní studie, zaměřující se na objev nových sekundárních metabolitů přímo u vybraných zástupců mechorostů a samozřejmě jejich využitelnost v lidské činnosti. Z různých zahraničních publikací bylo potvrzeno, že mechorosty produkují specifické sekundární metabolity, které se nacházejí jen u vybraných mechorostů a ne u vyšších rostlin....
|
|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Příprava geneticky manipulovaných producentů hybridních manumycinů
Krýslová, Dita ; Petříčková, Kateřina (vedoucí práce) ; Doubravová, Linda (oponent)
Bakterie rodu Streptomyces se řadí mezi největší producenty sekundárních metabolitů mezi mikroorganismy. Těchto sekundárních metabolitů produkují celou řadu, významnou skupinou jsou manumycinová antibiotika. Tato antibiotika patří do skupiny polyketidových látek. Zatímco antibiotický účinek u nich není příliš významný, ostatní biologické vlastnosti mají naopak velký potenciál v léčbě zánětů, nádorů apod. Skládají se z hlavní centrální jednotky, ke které jsou připojeny dva polyketidové řetězce, horní a spodní. Na konci spodního polyketidového řetězce je většinou připojená tzv. C5N jednotka. Tato práce vychází především z antibiotika objeveného naší laboratoří, colabomycinu E. Toto antibiotikum je novým členem metabolitů manumycinového typu produkovaných Streptomyces aureus SOK1/5-04. Na základě předchozích výzkumů a popisu jednotlivých genů v genovém klastru colabomycinu E, byla vznesena otázka, zda by nebylo možné vylepšit biologickou aktivitu připojením jiné než C5N jednotky, konkrétně jednotky pocházející z aminokumarinového antibiotika novobiocinu. 4,7-dihydroxykumarinová jednotka novobiocinu je farmakofor, nositel kancerostatické aktivity. Výsledný hybridní metabolit by mohl mít ve srovnání s colabomycinem E posílenou kancerostatickou aktivitu. Za připojení C5N jednotky ke spodnímu...
|
|
|
Izolace alkaloidů Vinca minor a jejich biologická aktivita II.
Míšek, Vít ; Hošťálková, Anna (vedoucí práce) ; Chlebek, Jakub (oponent)
Míšek, V.: Izolace alkaloidů Vinca minor a jejich biologická aktivita II. Diplomová práce, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové, 2023 Školitel: PharmDr. Anna Hošťálková, Ph.D. Klíčová slova: sekundární metabolity, Apocynaceae, Vinca minor, cholinesterasy, cytotoxicita, alkaloidy, izolace, biologická aktivita Alzheimerova choroba (AD) je neurodegenerativní onemocnění, které je charakteristické pozvolným rozvíjením kognitivní dysfunkce, dopadem na běžné denní funkce a neuropsychiatrickými symptomy. Ve farmakoterapii AD je omezené množství použitelných látek, navíc AD nelze léčit kauzálně. Výzkum a objevování nových aktivních látek, včetně přírodních, by mohl být možností, jak potenciálně rozšířit spektrum látek využívaných v léčbě AD. Původní extrakt byl připraven extrakcí natě Vinca minor L. ethanolem a následným vytřepáváním při různém pH. Za pomocí sloupcové a preparativní tenkovrstvé chromatografie byl tento extrakt dále zpracováván pro získání čistých alkaloidů. Spektrometrickými metodami (GC/MS a NMR) byla zjištěna struktura jednotlivých alkaloidů. Po porovnání získaných struktur s odbornou literaturou byly tyto alkaloidy identifikovány jako norvinkorin a striktamin. U těchto látek byla změřena optická...
|
|
|
Detekce železem indukovaných proteinů a jejich vlivu na produkci antracyklinů v submerzní kultuře \kur{Streptomyces coeruleorubidus}
MICHALCOVÁ, Zuzana
V rámci této bakalářské práce byly analyzovány proteiny ze skupiny enzymů - esteráz a jejich možná indukce po přidání železa do kultivačního media. Dále byl hodnocen vliv přídavku Fe2+ kationtů na produkci daunomycinu v submerzní kultuře Streptomyces coeruleorubidus. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byl představen rod aktinobakterií Streptomyces, jejich výskyt, vlastnosti a možný přínos díky produkci sekundárních metabolitů. Ve druhé, experimentální části, byl popsán použitý kmen Streptomyces coeruleorubidus. Vliv přídavku železa byl hodnocen pomocí HPLC analýzy a nativní polyakrylamidové elektroforézy (nativní PAGE). Pomocí analýzy HPLC bylo zjištěno, že přidání železa ve formě FeSO4 do media zvyšuje produkci daunomycinu, a to přibližně 21,5x. Při nativní PAGE byly po obarvení gelu zjištěny proteiny (esterázy), nejspíše ze skupin a esteráz, které byly kmenem Streptomyces coeruleorubidus produkovány navíc či ve větší míře, pokud medium obsahovalo železo.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.